Divný svědomí

Vypráví mi kamarád, jaký měl včera komplikovaný den. Dokončování důležité práce, doprovod a vyzvedávání dvou dětí, s jedním z nich prohlídka u lékaře a vracení čističe na koberce na opačné straně města. „No, to nejdůležitější do práce jsem ještě zvládl dodělat v noci, ráno jsem dojel […]

Kdo se díval?

A pak se otočila, dívala se mi až moc zpříma do očí. Chtěla odpovědi, na které jsem neznala odpověď já sama. Ten pohled mrazil…žhnul…a přitom já v sobě cítila, že chci, aby se dívala dál. Nikdo se nikdy nedíval tak silně a hluboce a […]

Jak hodnotíme lidi

Všichni nějak pohlížíme na lidi kolem sebe. A kdo říká, že vůbec nehodnotí lidi, tak zřejmě žije v nějakém chlácholivém superegu, protože to nelze vypnout na nulu. Zajímavé jsou spíš ty metriky, dle kterých hodnotíme…asi dané i tím, jak to měli rodiče nebo jiní, […]

Ohrožení víry

Poslední dobou jsem se začínala bát, že slovní urážky, frustrace a negativismus začínají být novou normou. Popravdě jsem se vlastně mnohem více bála, jestli je moje vnitřní víra v dobro v lidech natolik silná, že to ustojí, aniž by se rozpadla zevnitř. Naštěstí odpověď přišla […]

A cos čekal?

Už před nějakou dobou jsem si všimla, že když se přes telefon chytnu s mámou, tak poslední slova před hádkou, které jedna z nás pronese jsou: „No já jsem ale myslela…“ Hodně podobné to je, když probíráme s klienty, co je potřeba v systému ve firmě nastavit, […]