Co sám sobě přát?
Narodila jsem se s přeskáčema na nohách a v 7letech jsem si na vleku POMA všimla trenéra lyžování. Propojila jsem to se svojí lyžařskou vášní a nějak si v duchu řekla, že si vezmu za manžela lyžaře, co bude mít oddíl lyžování a trénovat děti. Říká se, že sny se plní, když v nich nejsou pochybnosti. Mně se splnily […]
Mlčení jsou nejsilnější slova
Letošní rok pro mě byl a stále je velmi intenzivní. Krásný, ale zároveň v něčem hodně náročný. Víc, než kdy jindy mám potřebu jej nějak bilancovat. Ale hlavně se zamýšlet nad tím, čím byl pro mě tak jiný. A jednoznačně mi z toho vychází vztahy. Nějak se posilovaly, jako by zhutněly. Ty povrchní se naopak vytrácejí do […]
V čem je ten problém?
„Já nechápu, v čem pořád vidíš problém,“ přišlo mi do zprávy tři dny před jedním velkým setkáním, které jsem pomáhala organizovat. Problém byl za mě v tom, že část lidí se rozhodla, že na tu akci přijede už v pátek místo až v sobotu. Problém byl taky v tom, že nikdo moc nevěděl, koho to napadlo, ale dle slov jejich […]
Životní kyvadlo
Dnes mám takový zařizovací den. Ráno rychle do Kauflandu pro Ferdu, kterého hodím večer na znak. Tak říkám procesu v troubě, když peču celé kuře😊 Platím u pokladny a jsem třetí v řadě, když mi vezme celou pozornost pokladní. Paní ve středním věku, s každým si něco řekne. S pánem přede mnou si toho řekla víc. „Já platím […]
,,Zůstaň zlatej“
Citát patřící čtrnáctiletému chlapci jménem Ponyboy z knihy The outsiders(1970). Ponyboy se dá popsat hodně způsoby. Chlapec, co vyrůstá bez rodičů, v gangu. Chlapec obklopen drogami, alkoholem a cigaretami. Chlapec, čelící neúprosným předsudkům veřejnosti. Chlapec, co byl něčím dřív, než se sám mohl rozhodnout, čím chce být. Ale ani jedné z těchto verzí nepatří tento citát. Ten […]
Ona mě unese, možná jednou odnese…aneb kdy dospíváme
Když jsem byla „malá“, chtěla jsem žít věci, které byly pro mé rodiče až moc náročné pro kořenový strach každého rodiče. Tím je strach, aby jeho dítko bylo šťastné. Na všech frontách mého života to pro ně „smrdělo“😊 Ve vztazích jsem měla opačnou orientaci odjakživa, chtěla jsem se stát akrobatem na lyžích a podnikat. Pro […]
Já ale chci být naštvaný
Jiskřivé listopadové ráno, chladný vzduch a jasné slunce nízko nad obzorem… V tom všem dvě kamarádky se psem na procházce se uhýbají stranou běžci. Ten se usměje a poděkuje a ony se usmějí na oplátku na něj… všem třem to zlepší náladu na další půl hodinu. Pes má náladu dobrou i bez toho, má totiž klacík… […]
Osobnostní rozvoj v praxi
„Ahoj, tak co zakázky, co lidi potřebujou nutně do konce roku, jsi spocená až na kotnících?“ …utahuju si z kamarádky restaurátorky na volné noze a mámy od školkové holčičky. „No, jako mám toho kopici, ale nedělám si s tím starosti – víš co, to je osobnostní růst :D“ Tak to mě rozesmálo a vrhlo do myšlenek, že […]
Kde bydlíme?
Každý objekt má emoci. Baví mě návštěvy starých charismatických staveb, baví mě i návštěvy zcela opuštěných míst….tak nějak tam v té tichosti ruin člověk pocítí, kdo tam žil, co dělal, co cítil. Kdo tam vlastně bydlel. Minulý týden jsem navštívila kamarádku, postavili s manželem dům před pár lety. Vejdu do malé předsíňky a zuju boty. Následuje kuchyň […]
Hledání učitele
Přišla jsem poprvé. Bez cíle, bez touhy, jen si zacvičit. Hodina skončila, byla jsem zpocená až za ušima, a to se nepotím ani ve vedrech v létě. Celou hodinu mě sledovala ve velkých zrcadlech na stěně. A pak…. „Chceš ke mně chodit?“ Její taxa na hodinu byla vysoká. Je to moc peněz, je to blbost, vždyť […]