Dříve bych nejspíš s tvrzením, že ženy dokážou dělat víc věcí najednou souhlasila, a dokonce na to byla i hrdá. Od doby, kdy jsem se dozvěděla o rolích a začala si je více sledovat už takový zastánce multi taskingu nejsem. Je totiž dost podstatný rozdíl: dělat víc věcí najednou a mít v tom co dělám opravdu kvalitní výsledek. A to se skoro si troufám říct vylučuje. Jen si někdy pospojovat ty příčiny a následky není tak jednoduché. Rolí myslím totálně koncentrovanou pozornost, kdy v hlavně postupně naskakují činnosti, které s tou rolí souvisí jako barvy na semaforu. A absolutní soustředění na člověka, se kterým v té situaci jsem. Teoreticky si možná člověk řekne brnkačka, ale jak často se nám to skutečně daří? A jak dlouho trvá, než se do dané role skutečně „přepneme“ a kolik času se v ní vydržíme?
V poslední době jsem víc na telefonu a domlouvám schůzky a o něco méně jsem reálně s klientem na schůzce. Obojí je to svým způsobem obchodní role. I když scénář a činnosti jsou odlišné. Je odpoledne, volám dnes už minimálně padesátý hovor, když se dovolám někomu, kdo mi chvíli vysvětluje, že ta schůzka asi nebude pro něj a jeho firmu. To se děje poměrně často. V jednu chvíli pán povídá: „Víte co, mě je těžké někde zastihnout, ale schůzka mi skončila o půl hodiny dřív, než jsem počítal. Zvládneme to teď?“ Dokážu „udělat schůzku online“ dokonce i po telefonu, ale úplně to nemiluji. Potřebuji se na ni připravit stejně jako na kteroukoli jinou schůzku, často i mnohem víc. Je to teď nebo nikdy. A výzvy mám naopak celkem ráda.😊 Mám tak 30 vteřin na to, abych se rozhodla. Stačilo to max. na to, abych si rychle zorientovala v obchodním rejstříku. Webové stránky firmy si při volání otvírám vždy, tak aspoň toto bylo jednodušší. Uff. Nadechnout a jde se na to.
Když si zpětně hovor promítám, tak si přesně uvědomuji, v jaký okamžik jsem se naplno do obchodní role související se schůzkou přepnula. A v první minutě to určitě nebylo. V tomto případě mi potenciální klient velmi rychle „vystaví účet“ v tom, jak moc se mi to skutečně podařilo. V tomto je to tvrdé a skvělé zároveň. Ve většině rolí nám ale vystavuje účet život a často to trvá i několik let. A spojit si to pak s příčinou nebývá tak průzračné.
Šárka Sonnková
