Sedím na lavičce v parku a vedle si povídá starší pár. Pán očividně bydlí na lodi, v nějakém menším hausbotu.   „No, není to žádná sranda … v létě šílený vedra … když stoupne voda, taky to mnohdy musíte řešit … když zamrzne […]

A pak se otočila, dívala se mi až moc zpříma do očí. Chtěla odpovědi, na které jsem neznala odpověď já sama. Ten pohled mrazil…žhnul…a přitom já v sobě cítila, že chci, aby se dívala dál. Nikdo se nikdy nedíval tak silně a hluboce a […]

Všichni nějak pohlížíme na lidi kolem sebe. A kdo říká, že vůbec nehodnotí lidi, tak zřejmě žije v nějakém chlácholivém superegu, protože to nelze vypnout na nulu. Zajímavé jsou spíš ty metriky, dle kterých hodnotíme…asi dané i tím, jak to měli rodiče nebo jiní, […]

Poslední dobou jsem se začínala bát, že slovní urážky, frustrace a negativismus začínají být novou normou. Popravdě jsem se vlastně mnohem více bála, jestli je moje vnitřní víra v dobro v lidech natolik silná, že to ustojí, aniž by se rozpadla zevnitř. Naštěstí odpověď přišla […]

Už před nějakou dobou jsem si všimla, že když se přes telefon chytnu s mámou, tak poslední slova před hádkou, které jedna z nás pronese jsou: „No já jsem ale myslela…“ Hodně podobné to je, když probíráme s klienty, co je potřeba v systému ve firmě nastavit, […]

Je 30. prosince a ve mně ještě s velkou silou doznívá film Osm hor o neobyčejně silném přátelství dvou rozdílných osobností na pozadí majestátných hor. Příběh o hledání a nalézání svého místa ve světě i mezi lidmi, osobní svobodě i lásce k horám, tak […]

Dostala jsem od Ježíška čepičku. Růžovou. Zcela prakticky se mi téměř k ničemu nehodí, jenže…má na sobě nápis – „bjež, kam tě srdce táhne“… Ježíšek byl opravdu štědrý, dal mi ještě dvě lahve vína. A jelikož jedna padla hned za vlast, raději jsem si […]

Poslední předvánoční posezení s kamarády a standardní otázka: „Tak jak to máte letos naplánované na svátky?“   „My se ženou zveme na Štědrý den rodiče, ale pak už chci mít klid, letos rozhodně nestrávím další dva dny po návštěvách, kašlu na to!“ „Já bych […]