Kde se bere odvaha?
Občas mě napadá otázka, kde se v člověku bere odvaha. Existuje něco jako gen hrdinství, který měli nebo mají lidé typu Nicholas Winton, František Kriegel, Viktor Frankl a stovky dalších lidí? Jak to, že stejná zkušenost jednoho člověka zlomí a jiného posílí? Doopravdy víc jsem se nad tím zamyslela až včera, když jsem si přečetla o […]
Jak „prodáváme“ svůj věk?
Bydlím v Praze na Vinohradech a je tu živo. Předevčírem jsem si skočila do baru naproti pro dvojka Primitiva, ať se mi líp spí😊 Stojím u baru a čekám na číšníka. Najednou do mě vjede nervový šok do mého „vnitřního klidu“. U stolu sedí asi 12 mladých lidí a šíleně se začnou smát, je to řev, […]
Obchod
Vždycky jsem obdivovala práci telefonistek a stále obdivuji. Lidí, kteří x – krát za den slyší NE. A někdy nejen NE, někdy daleko horší slova. Můj táta si dokonce myslel, že ji dělá „spodina“ společnosti. Až jednou, když u mě přespal, nemohl usnout a našel na stole poznámky dívky, která tu práci měla ráda a […]
Kým jsme?
Někdy se říká: Kdybych měl tolik a tolik peněz, začal bych podnikat Kdybych měla takovou šik postavu jako ona, taky bych byla v pohodě Kdybych…. Jako kdyby existoval nějaký bod, bez kterého prostě něco nejde. Když mi byly tři, zbláznila jsem se do cirkusu. Má touha být akrobatem došla tak daleko, že […]
Náhodná setkání nad ránem
Nevím, proč….ale některé země se prostě opouští mezi jednou a čtvrtou ráno a tak nějak moc není způsob, jak se dostat na letiště než taxíkem. Stoupnout si před hotel, podívat se doleva…tma…doprava…tma…jen kužely pouličních lamp sem tam osvětlí krysu nebo dnes dokonce lišku. Jak zázračné vidět lišku ve velkoměstě? Třeba ta tmavá zimní […]
Sudička
„Co byste si, moje malé dětičky, do života přály?“ „Já bych si přála poznat pravou lásku…“ „Pak zažiješ mnoho zklamání a bolest srdce zlámaného na tisíc kousků. A když znovu a znovu nepřestaneš věřit, poznáš, co je pravá láska.“ „Já bych si přál zažít obrovský úspěch…“ „Pak spadneš tvrdě na zem tolikrát, […]
Dialog beze slov
Některá data, respektive jejich používané označení jsou tak zažitá, že většina lidí ví, o čem se mluví. Tedy aspoň Ti, co už jsou nějakou chvíli dospělí. Osmačtyřicátý (1948), před okupací (1968), před revolucí (1989), před krizí (2008), před covidem. Jedná se většinou o z nějakého pohledu významné události, i když často ne v tom dobrém. Posledních pět […]
Malost v nás
Všimli jste si někdy, že čím menší pes, tím více štěká? Tím více dělá před ostatními ramena a pouští hrůzu – minimálně tedy za plotem? Všimli jste si taky, že většině lidí to přijde vtipné případně trochu otravné, protože je jim celkem jasné, že si ten pes tím dohání a léčí svou „malost“? A jak […]
Zase a zase zlomit se v pase
Jednou mi spolužačka ze školy řekla, že mě vždy obdivovala za mou houževnatost. Že se umím zapřít a s vypjetím všech sil dokončit, co má být uděláno. Trochu mě to překvapilo, ale když jsem si promítla všechny probdělé noci, svou urputnost a výkony v té největší únavě, měla vlastně pravdu a já na to byla i hrdá. […]
Cos k sobě připoutal
Byli jsme čtyři, čtyři mušketýři! No, dobrá, nebylo to tak dramatické, byli jsme čtyři úplně normální kamarádi, co se potkali na vysoké a začali spolu bydlet. Jeden byt, tři holky, jeden kluk a měli jsme se rádi. Ale jak už to tak bývá, co se rádo mívá, občas se škádlívá. A v tomhle případě to vypadalo […]