Search

Dialog beze slov

Některá data, respektive jejich používané označení jsou tak zažitá, že většina lidí ví, o čem se mluví. Tedy aspoň Ti, co už jsou nějakou chvíli dospělí. Osmačtyřicátý (1948), před okupací (1968), před revolucí (1989), před krizí (2008), před covidem. Jedná se většinou o z nějakého pohledu významné události, i když často ne v tom dobrém.

Posledních pět let takových bylo na můj vkus až moc. Skoro jako by nás nějaká neviditelná síla nutila definitivně se rozhodnout, na jakou stranu se přikloníme. Zda na tu, ve které vítězí láska, lidskost, pochopení a respekt nebo na tu temnou. Pomyslné nůžky mezi oběma se stále více otvírají. Někdy je to smutné, protože mi přijde, že zlo je víc slyšet.

Jednou takovou byla událost těsně před Vánoci. Jeho povaha nemohla nechat snad nikoho netečným. Rozhodla jsem se zajít zapálit svíčku před budovu Filozofické fakulty za všechny zasažené touto tragédií. Zapálila jsem svíčku a zůstala chvíli stát v tichu. Ta chvíle mě přemohla tak, že jsem stěží zadržovala slzy. Koukla jsem na paní vedle sebe a byla na tom úplně stejně. V tom pohledu bylo vše. V tu chvíli neexistovala žádná slova, která by mohla vyjádřit můj pocit, ale přesně vím, že ta paní to vnímala úplně stejně. Hráz se protrhla a oběma nám začaly téct slzy. Ta úplně cizí paní mě beze slova objala. Byl to okamžik v tichu. Už vůbec nevím, jak paní vypadala, jak žije a jestli vůbec mluvíme stejnou řečí. Naše srdce v tu chvíli promluvila tak hlasitě, že to ticho zcela přehlušila. Jen srdce dokáže takto silně promlouvat beze slov.

 

 

Šárka Sonnková

 

 

Sdílejte

Další příspěvky

Já ale chci být naštvaný

Jiskřivé listopadové ráno, chladný vzduch a jasné slunce nízko nad obzorem… V tom všem dvě kamarádky se psem na procházce se

Osobnostní rozvoj v praxi

„Ahoj, tak co zakázky, co lidi potřebujou nutně do konce roku, jsi spocená až na kotnících?“ …utahuju si z kamarádky restaurátorky

Kde bydlíme?

Každý objekt má emoci. Baví mě návštěvy starých charismatických staveb, baví mě i návštěvy zcela opuštěných míst….tak nějak tam v té