Všichni znají Švandu dudáka, ale ne všichni tuší, že se v jeho městě každé 2 roky pořádá Mezinárodní dudácký festival. Může to znít staromilsky, možná někomu nudně, já to vždycky milovala. Hlavně od dob, kdy jsem se už mohla po večerech toulat venku. Myslela […]
Autor: Markéta Viehmannová
Radost z podvádění?
Ptá se mě kamarád při jedné debatě: „A ty jsi někdy měla taháky ve škole? Mě to přijde nemorální a takové nedůstojné.“ Co mu teď tak odpovědět. Nejenom, že jsem je měla, ale dokonce jsem z některých měla i radost. Třeba při fyzice jsem […]
Není rádce jako rádce
Jsem 3 dny na cestě, pěšky s krosnou. Než jsem odjela dala jsem si do hlavy, že bolet mě vše začne až tak po 3 dnech. Jenže, ono to začalo bolet hned – záda, chodidla, kyčel… To mě vykolejilo a automaticky předpokládám, že se […]
Návod na osobní peklo
Poslední dobou mám takové mlhavé podezření, že největším stresorem v mém životě jsem já sama. No, mlhavé… během posledního roku jsem se párkrát přistihla, že jsem vystresovaná tak, že je to dost na pováženou, když člověk vezme v úvahu, že se „venku“ neděj zhola nic. […]
Čí je to problém?
Mám sestřenku, mám ji moc ráda, jedna jediná věc mě na ní štve. Vždycky, když se sejdeme, nikdy se nevypravíme nikam včas anebo já nikdy neodejdu v tu dobu, kdy chci. Jako by mě neslyšela, když říkám: „Za 10 minut odcházíme nebo to nestihnem.“ […]
Igor Hnízdo v sukni
Je mi deset a se samými jedničkami, kvůli kterým jsem se nemusela ani snažit, přestupuji na víceletý gympl. Na první hodinu angličtiny nastupuje sebevědomá, ale milá paní učitelka, která nám vysvětluje systém známkování svých legendárních testů, které kopírují princip státnicových zkoušek z anglického jazyka… […]
Kdyby „mít rád“ bylo vidět
Na výletě procházíme s kamarádkou chatovou oblastí v krásné přírodě. Když míjíme už několikátý pozemek, který je očividně opuštěný a nikdo se o něj nestará, povzdechnu si: „Ach, jo, takové krásné místo, já bych ho brala všema deseti a dala to tu dohromady. Kdyby mi […]
Více času
Pamatuji si na svou první noční směnu na lince krizové pomoci. V budově jsem byla sama a přede mnou ležely 2 telefony, na které mohl kdykoli někdo v krizi zavolat. Ačkoli „venku“ byl klid, můj vnitřní svět praskal ve švech vším tím stresem a pocity. […]
Moje babička
Poslední dobou hodně vzpomínám na babičku, snad že už je to rok, co za ní nemůžu přijet a podávat jí pravidelný vnučkovský report o průběhu svého života 😊 Byla to totiž babička se vším, co k tomu patří. Hodně se o nás bála a […]
Díky dětem
Můj sedmiletý synovec začal hrát loni hokej a letos jeho družstvo začalo celkem pravidelně jezdit už i na zápasy. Trochu jsem to jako teta „flákala“, takže nezbylo než dojet zafandit na jejich úplně poslední utkání sezóny. První informace přišla od bráchy: „Hele, nečekej […]