Šálení mysli
Dnes jsem začala vypomáhat s domlouváním schůzek pro našeho nového obchodníka. Volala jsem majitelům firem v oblasti, kde jsem sice v minulosti schůzky domlouvala, ale už je to delší dobu. První, druhý, pátý hovor a všichni mi říkají to stejné. „Tohle my nepotřebujeme, s tím si poradíme. Tohle zvládneme sami“. Co to je? Kde se to vzalo? To […]
Trocha úcty a umět si říct
Když jsem se rozhodla naučit se španělsky, věděla jsem, že nechci online kurz ani žádnou „masovou“ jazykovou školu. Můj instinkt mě navedl na velmi jednoduché stránky, které by jen těžko splňovaly kritéria moderního marketingu. A bylo to tady, první hodina, v lavicích nás sedělo 5 a do místnosti vletěla energická důchodkyně María a její kubánský manžel […]
Když oči mluví
Jako malý jsem se doma bál, když rodiče nebyli doma. Bylo to každé ráno, krom víkendů. Maminka i tatínek chodili do práce na šestou a babička přicházela na sedmou. Ta hodina byla pro mě vždy velmi dlouhá, bál jsem stínů pouličních lamp a tak jsem si sedával do okna. Na zastávce naproti našemu vchodu stával […]
Je chtít a chtít…
Už pěknou řádku let nadávám na svoje vlasy. Jsou takové nijaké, jemné, je jich málo a vůbec mě trápí to, že si nedokážu každý den udělat na hlavě něco, co by vypadalo hezky. Chtěla bych, aby to bylo jinak a asi na to myslím i poměrně často. Ale když začnu přemýšlet o tom, že se […]
Ztráta motivace skrze odevzdané srdce
Ráda si sem tam zajedu na dovolenou sama, sleduji moře, lidi a nějak se mi dovnitř sebe vloudí, zda je vše v mém životě tak, já má být či ne. Jako loni, hodiny strávené na pláži v Bulharsku. Každý den kolem desáté ráno na pláž přišla paní, otevřela knihu, četla a četla, kolem oběda zmizela a kolem […]
Víra v lidi a nešťastník velkého talentu
Na trhu práce je málo lidí. Hledám pořád. Sem tam někdo přijde, nadstandard chodí ojediněle. Přišel. Zkušební den s kolegyní zvládl famózně. „Hele, je skvělej…..má ale díru v životopise…seděl….,“říká mi kolegyně. „A…?“ „No, co s tím? Je to pro tebe problém?“ „Pokud nikoho nezabil, tak ne. Nemám co ztratit, nic tu není. Stolní PC […]
Není všechno zlato, co se třpytí
Nedávno jsem koupila sto let starý dům a zamilovala se do něj, tudíž jiná možnost než rekonstrukce možná nebyla. Švagr je velmi šikovný a právě v daném roce i podobnou rekonstrukci prováděl. Nabídl se nám. Chvála Bohu, rodina, tomu mohu věřit. A hlavně rodina mě neokrade. Trvalo dalšího třičtvrtě roku, kdy se rodil projekt. Švagr s námi […]
Bydlení na lodi
Sedím na lavičce v parku a vedle si povídá starší pár. Pán očividně bydlí na lodi, v nějakém menším hausbotu. „No, není to žádná sranda … v létě šílený vedra … když stoupne voda, taky to mnohdy musíte řešit … když zamrzne voda, to je teprve problém,“ povídá a povídá. Jedno negativum za druhým. […]
Kdo se díval?
A pak se otočila, dívala se mi až moc zpříma do očí. Chtěla odpovědi, na které jsem neznala odpověď já sama. Ten pohled mrazil…žhnul…a přitom já v sobě cítila, že chci, aby se dívala dál. Nikdo se nikdy nedíval tak silně a hluboce a s takovou touhou vyrvat ze mě všechnu tu žluč usazenou po tolik let […]
Jak hodnotíme lidi
Všichni nějak pohlížíme na lidi kolem sebe. A kdo říká, že vůbec nehodnotí lidi, tak zřejmě žije v nějakém chlácholivém superegu, protože to nelze vypnout na nulu. Zajímavé jsou spíš ty metriky, dle kterých hodnotíme…asi dané i tím, jak to měli rodiče nebo jiní, pro nás významní lidé. „WOW, viděl jsi to Ferrari, co má v garáži?“ […]