Dnes jsem začala vypomáhat s domlouváním schůzek pro našeho nového obchodníka. Volala jsem majitelům firem v oblasti, kde jsem sice v minulosti schůzky domlouvala, ale už je to delší dobu. První, druhý, pátý hovor a všichni mi říkají to stejné. „Tohle my nepotřebujeme, s tím si poradíme. Tohle zvládneme sami“. Co to je? Kde se to vzalo? To se snad všichni, s kým jsem zatím mluvila, domluvili, že budou reagovat stejně? Důvodů, že si konkrétní člověk nechce schůzku domluvit je víc, často se opakují, ale že by to bylo stejné u řady lidí po sobě, to není úplně běžné.
S menšími či většími přestávkami domlouvám schůzky pro sebe i další obchodníky už deset let. Někdy to jde skoro samo, někdy to víc dře. Za ty roky vím, že vždy to odráží jen a jen mě a moje nastavení. Moji emoci, koncentraci jen na tu jednu minutu, lehkost, pohotovost, profesionalitu. Zpětná vazba je nekompromisní a okamžitá. Hmm. Udělala jsem si sama pro sebe malou zkoušku. Na chvíli jsem začala volat majitelům firem v jiném městě jen 20 km vzdáleném. A reakce dost odlišné. Takže odkud jsem „to zvládneme to sami“ vzala? ☹
Na chvíli jsem se musela zastavit, abych si to trošku v sobě prozkoumala. V okamžiku, kdy mi to docvaklo jsem se musela zasmát nahlas. V tomto případě to bylo hodně snadné a přímočaré. Před pár dny jsem mluvila právě s tím naším novým obchodníkem, který mi vyprávěl svoje zkušenosti s majiteli na schůzkách v tomto městě. „Víš, je to i zajímá. Vyptávají se a nakonec vyhodnotí, že to asi nepotřebují, že to zvládnou sami.“ A mně se v tu chvíli někde v hlavě ta poznámka usadila a začala žít vlastním životem. Naštěstí nestihla zapustit kořeny hluboko. V tomto případě stačilo jen to uvědomění a důvod „zvládneme to sami“ ze vteřiny na vteřinu vymizel. Jiné naše myšlenky, posílené opakovanými zkušenostmi mohou růst a sílit a vůbec není jednoduché zjistit, kde se vlastně vzaly. Jsou jako plevel. Vždy vyroste znovu, pokud neřešíme kořeny.
Šárka Sonnková
