Poslední dobou se mi často vrací dvě témata jako dobře hozený bumerang australskému domorodci. Téma svobody a sebehodnoty. Dvě témata, která mají podle mě dost zásadní význam pro naši radost a pohodu v životě. Nejdřív jsem úplně nerozuměla, proč zrovna teď a v tomto tandemu? Je pravda, že téma svobody je v poslední době velmi aktuální a diskutované téma. Ale nejen to, když jsem nad tím víc přemýšlela, tak mi připadá, že sebehodnota je jednou ze základních a zásadních podmínek svobody.

Mluvila jsem s jednou známou, která mi asi po hodině rozhovoru říká: „Uvědomuješ si, že už jsi za tu dobu potřetí v různé situaci řekla: „Toto se mi nemůže podařit“, „Tohle mi bude dělat problém“, atd…? Naběhlo mi to s takovou rychlostí a samozřejmostí, že jsem to vůbec nezaregistrovala. A když jsem si to začala víc sledovat, zjistila jsem, jak často mi v hlavě automaticky nabíhají prohlášení, kterými jdu proti sobě, proti svojí hodnotě. Je to jako Pavlovův reflex. A zatím je to rychlejší a silnější než JÁ. Nejsem ani ve svých myšlenkách svobodná, protože je řídí zvyk, naučené chování, vzory a myšlenky. Ty se pak odráží do chování.

Uvědomování si situace tak, jak je, je první krok ke změně. I když přijde nejdřív až „po“, co myšlenka proběhla. A stane se to ještě mockrát. Je potřeba nepolevit a stále víc a víc si to uvědomovat. Druhým krokem je začít si situaci uvědomovat „v průběhu“, kdy se děje. A při pravidelném tréninku vzklíčí nový zvyk, který mi nebude tolik podrážet nohy v životě 😊 A tak je to se vším, co nám nevyhovuje a kazí radost v životě.

 

 

Šárka Sonnková