Nedávno za mnou přišla má kamarádka a říká:
„Moje nejbližší kamarádka mi vždy zruší akci, když se jí ozve babička nebo máma, že má dojet k nim. Zruší mi víkend, který spolu máme domluvený. Akci, kterou máme domluvenou dopředu. Nějak cítím, že se s ní přestanu domlouvat, je toho nějak moc. Ale mám ji moc ráda. Co si o tom myslíš?“
Dívám se na ni, dlouze. Dlouhodobé kamarádství je hodnota, je to dar. „Než to rozhodnutí uděláš, řekni jí to. Ať se může rozhodnout i ona, zda se váš vztah možná začne vytrácet,“ nakonec odpovídám.
Vnitřní svoboda ve vztazích…
Existují vztahy, kde není. Nějak si člověk zvykne, že když se ozve tato osoba, prostě jdu a hotovo. Druhým akci zruším, vytěsním sebe a jdu. Často to bývá máma, babička, ne tak často otec. Někdy to bývá partner, někdy vlastní děti. Někdy se člověk opravdu rozhodne svobodně a chce jít, ale někdy se rozhodne, protože je to tak nějak dané. Prostě je to přece máma! Je to přece můj syn!
A pak se jednou stane, že máma opravdu odejde na svět Boží. Že se vlastní dítko zamiluje do Novozélanďanky a je pryč. A co se stane pak?
Pak se ukáže, jak moc zdravý vztah to byl. Zda to byl vztah opravdu dvou lidí a identit, nebo zda jedna jeden identitu ztratil a žila se identita možná jen jedna? Jednoho z nich?
Kus vlastní identity vložené do druhého a s jeho odchodem odcházím i já. Kam? Nikam, možná jsem tu ani nebyla. A vzniká osamocenost, i když je kolem mě spousta lidí.
Někdo se utopí v alkoholu. Někdo pořád říká dokola stejnou větu: „Bez něj život ztratil smysl, radši bývám doma, cítím ho tu.“
Má kamarádka to své kamarádce opravdu řekla. Ta na ni chvíli koukala, možná stejně dlouze jako mně tehdy trvala odpověď a povídá: „Opravdu to dělám? Ale já tebe ztratit nechci! Začnu si to hlídat, ano?“
Dopadlo to dobře? Pro moji kamarádku? Pro její kamarádku? Pro její babičku a mamku?
Těžko říci, jediné je jisté všichni v té chvíli jsou na prahu zodpovědnosti ZA SEBE SAMA.
Balíjci oslavují smrt zemřelého, netruchlí. Tak to vypadá, když je vztahu JEN skutečná láska. A stejně se raduje maminka na svatbě syna, který se stěhuje na Nový Zéland.
Irena Vrbová