Čas je setina sekundy….čas jsou dlouhé hodiny….
Čas je to s čím denně obchodujeme…
Čas jsou chvíle, kam vrháme svoji pozornost…
Čas je to, co bereme druhému…
Čas je to, co druhému dáváme…
Čas tvoří náš život…každá minuta…sekunda…hodina…den…či rok…
Právě teď…v tuto chvíli…chceme být tam, na co myslíme… s tím, na koho myslíme…
A jsme, kde jsme.
Čas je mrhání vším…čas je je boj s nicotou…
Čas…..čas…čas…
A pak už není nic….
Irena Vrbová
Když jsem byla malá, tak věta – nechovej se ke mně jako k psovi – znamenala, že se druhý k dotyčnému chová
No samože mají, páč mají nás. A my je, pokud neztratíme hravost. Nastupuji do výtahu, už téměř mačkám patro a
Ráda jezdím ke klientům, mrknout se do jejich místa. Kde žijí pracovní život. Dorazila jsem dřív a bylo brzké ráno.
Nedávno za mnou přišla má kamarádka a říká: „Moje nejbližší kamarádka mi vždy zruší akci, když se jí ozve babička