Tohle dřívko do auta jsem od ní dostala před dvěma týdny. Roky u ní kupuji auta Citroeny. Mám auta tři. Jedním jezdím já, a to má potřebu 4×4, páč jezdím běžkovat na hřeben našich hor.
Ale stalo se, že Citroen neměl 4×4 a já nakonec to jedno auto koupila jinde. Moje srdce ulovil oranžový Jeep.
„Nebudete se zlobit, že jdu k jiné značce?“, ptám se jí.
„Ne, hlavně si kupte, co osloví vaše srdce…,“ usměje se. A já cítím, jak obchod je VZTAH. Dojala mě. Nebojovala.
Před týdnem, jsem se zastavila v Jeepu, moje oranžáda už má hodně najeto. Stavuji se tam v teplákách a neučesaná, baví mě někdy dělat Pretty woman, snad se Julii Roberts vyrovnám aspoň něčím
„Dám vám za něj 170tis,“ povídá prodejce, kterého 3x během rozhovoru se mnou vyruší šéf. „A udělám vám tedy nabídku.“ Byl milý, ale…vztah je buď plný respektu a úcty nebo je slabší. Prý se lidi nejvíc odkryjí, když před nimi stojí v jejích očích člověk, od kterého si myslí, že moc nezískají. Kdo ví…
Jenže co náhoda nechce, náhodou si volám se svojí Citroen bohyní. Povídám jí o svém záměru. Vlastně se zase dozvídá, že od ní si auto teď nekoupím. Za tři hodiny volá:
„Něco pro vás mám. Výkup starého za 250tis, nové za stejnou cenu, ale budou tam tři pakety luxusu a !….sice nebude oranžový, ale bude mít barvu „písečná bouře“…. Je to Jeep“
Polykám, tepláky mi padají….“Kláro, okamžitě to beru. Vše dojednejte jako byste si vůz kupovala vy.“
V pátek si pro něj jedu, na místu, do salonu, kde to Klára domluvila. Ona z toho nemá ani korunu. Ale..možná má něco jiného.
Má zřejmě už doživotně mě.
A pak v garáži mi stojí dvě auta, které brzy taky budou mít hodně najeto a ty nepotřebují 4×4 a mohou mít na sobě znak Citroen, což se taky stane. Jsou to Citroeny.
A já ji miluju! Je to obchodník Bůh…ten, co opravdu umí obchodní umění. Umí budovat neskutečně silné vztahy. Bez očekávání vzniká krása.
A já vlastně přišla na to, že chci auta jen od ní.
Irena Vrbová
