Ona mě unese, možná jednou odnese…aneb kdy dospíváme
Když jsem byla „malá“, chtěla jsem žít věci, které byly pro mé rodiče až moc náročné pro kořenový strach každého rodiče. Tím je strach, aby jeho dítko bylo šťastné. Na všech frontách mého života to pro ně „smrdělo“😊 Ve vztazích jsem měla opačnou orientaci odjakživa, chtěla jsem se stát akrobatem na lyžích a podnikat. Pro […]
Já ale chci být naštvaný
Jiskřivé listopadové ráno, chladný vzduch a jasné slunce nízko nad obzorem… V tom všem dvě kamarádky se psem na procházce se uhýbají stranou běžci. Ten se usměje a poděkuje a ony se usmějí na oplátku na něj… všem třem to zlepší náladu na další půl hodinu. Pes má náladu dobrou i bez toho, má totiž klacík… […]
Osobnostní rozvoj v praxi
„Ahoj, tak co zakázky, co lidi potřebujou nutně do konce roku, jsi spocená až na kotnících?“ …utahuju si z kamarádky restaurátorky na volné noze a mámy od školkové holčičky. „No, jako mám toho kopici, ale nedělám si s tím starosti – víš co, to je osobnostní růst :D“ Tak to mě rozesmálo a vrhlo do myšlenek, že […]
Kde bydlíme?
Každý objekt má emoci. Baví mě návštěvy starých charismatických staveb, baví mě i návštěvy zcela opuštěných míst….tak nějak tam v té tichosti ruin člověk pocítí, kdo tam žil, co dělal, co cítil. Kdo tam vlastně bydlel. Minulý týden jsem navštívila kamarádku, postavili s manželem dům před pár lety. Vejdu do malé předsíňky a zuju boty. Následuje kuchyň […]
Hledání učitele
Přišla jsem poprvé. Bez cíle, bez touhy, jen si zacvičit. Hodina skončila, byla jsem zpocená až za ušima, a to se nepotím ani ve vedrech v létě. Celou hodinu mě sledovala ve velkých zrcadlech na stěně. A pak…. „Chceš ke mně chodit?“ Její taxa na hodinu byla vysoká. Je to moc peněz, je to blbost, vždyť […]
Domov
Máte dům? Probudili jste se dnes doma? Kdybych postavila dům… Tvé ruce by byly jeho zdmi, Tvé oči jeho okny, Úsměv vstupními dveřmi, Tvé srdce krbem, Tvá duše světlem, A v tomto domě by žila má víra, Že jsem konečně našla domov… Irena Vrbová
Obotkované vztahy
Tak jsem se včera ráno vzbudila, přišla k autu a hle, mám na předním kole botičku. Bydlím v samotném centru Prahy, parkování adrenalinové, lidé z našeho domu s trvalým pobytem mají kartu na parkování od města. Já ji mám, ale…i tak. Prostor na parkování je malý, já přijela pozdě a musela už jedním kolem parkovat částečně na kusu patníku. […]