Kde bydlíme?
Každý objekt má emoci. Baví mě návštěvy starých charismatických staveb, baví mě i návštěvy zcela opuštěných míst….tak nějak tam v té tichosti ruin člověk pocítí, kdo tam žil, co dělal, co cítil. Kdo tam vlastně bydlel. Minulý týden jsem navštívila kamarádku, postavili s manželem dům před pár lety. Vejdu do malé předsíňky a zuju boty. Následuje kuchyň […]
Hledání učitele
Přišla jsem poprvé. Bez cíle, bez touhy, jen si zacvičit. Hodina skončila, byla jsem zpocená až za ušima, a to se nepotím ani ve vedrech v létě. Celou hodinu mě sledovala ve velkých zrcadlech na stěně. A pak…. „Chceš ke mně chodit?“ Její taxa na hodinu byla vysoká. Je to moc peněz, je to blbost, vždyť […]
Domov
Máte dům? Probudili jste se dnes doma? Kdybych postavila dům… Tvé ruce by byly jeho zdmi, Tvé oči jeho okny, Úsměv vstupními dveřmi, Tvé srdce krbem, Tvá duše světlem, A v tomto domě by žila má víra, Že jsem konečně našla domov… Irena Vrbová
Obotkované vztahy
Tak jsem se včera ráno vzbudila, přišla k autu a hle, mám na předním kole botičku. Bydlím v samotném centru Prahy, parkování adrenalinové, lidé z našeho domu s trvalým pobytem mají kartu na parkování od města. Já ji mám, ale…i tak. Prostor na parkování je malý, já přijela pozdě a musela už jedním kolem parkovat částečně na kusu patníku. […]
Škatulky na lidi
Psal se rok 1992, je to už mrak let, bylo mi 17. Učitelka španělštiny se nám tenkrát zeptala, zda pomůžeme se skupinkou studentů z USA. Přihlásili jsme se 4. Přijeli, strávili jsme s nimi 3 dny v rodné Olomouci a 2 v Praze. V Olomouci byla možnost, aby studenti spali u nás doma. Kromě mě u dalších třech spolužáků […]
Poetické odpoledne aneb co dokáže jeden kokot
V neděli jsme se rozhodla, že se podívám na podzimní hřebeny Krkonoš, bylo nádherně….a po cestě domů se stavuji ve velmi milé kavárně. Jsme jediní hosté a milá obsluha se nám hned věnuje. Majitelka/šéfová stříhá živé květiny a dává je na stolečky. Prostě idylka😊 BUM, otevírají se dveře. Paní o berlích, pán a slepý syn, zřejmě […]
Hodný trenér
Kolegyně má svoji osobní trenérku, ke které chodí už několik let. Nedávno povídá: „Mě baví, že je na mě drsná“. V tu chvíli jsem si pomyslela. „Tak to ani náhodou. K nikomu takovému bych na tréninky teda nechodila.“ Ale jak se říká, že čím víc je člověk přesvědčený o tom, že tohle by v žádném případně nikdy […]
Soutěž o pravdu
Zkoumali jste někdy, jak fungují hádky? „Já si myslím, že to je takhle.“ „No, to já si myslím, že to je takhle.“ „To nemyslíš vážně, jak si tohle můžeš myslet, vždyť je to jasně takhle!“ „Spadl jsi z jahody na hlavu? Tak to ani náhodou, je to takhle, vždyť je to nad slunce jasné!!!“ „Tak […]
Zrcadlo světa
Když si čtu divoké hádky mužů a žen na internetu, divím se, jak je možné, že tyhle dva typy bytostí spolu mohou nějak koexistovat. Bere mi to víru v lásku. Když si čtu zprávy, táhne mě to do zoufalých myšlenek o tom, zda alespoň v některých lidech zbyla špetka laskavosti a lidskosti. Bere mi to víru v dobro. […]
Zapůjčená víra
Ať už se to tváří jakkoli, tak každý z nás má někde zjevně nebo skrytě usazenou obavu, že v něčem není dostatečný. …nejsem dost šikovná …nejsem dost chytrý …nejsem dost pracovitá …nejsem dost úspěšný …nejsem dost krásná Já třeba nejsem dost zajímavá. Hlavně, když jsem si v něčem nejistá. Když nevím, zda se líbím někomu, kdo […]