Tak dneska byl fakt den blbec, ve zkratce:
Zničila jsem si oblíbené šaty v pračce a jako obvykle „nemám co na sebe.“
V práci vypadával internet a 3 hodiny netekla voda.
Nenastartovalo auto a v tramvaji mě někdo pustil si sednout, protože jsem těhotná (nejsem).
Začalo pršet a úplně mi promokly boty.
A tak ležím večer konečně v posteli a těším se, až to vše odplaví sladký spánek. A najednou si říkám:
Kolik lidí na světě asi dnes usíná ve své posteli, v teple a v suchu?
Kolik lidí na světě asi bude celou noc v klidu spát, aniž by je budily noční můry z toho, co prožili v minulosti?
Kolik lidí na světě nemá v tuto chvíli bolesti, úzkosti, deprese?
Kolik lidí na světě se nebojí usnout, protože ví, že jim v noci nikdo neublíží nebo že je ve spánku nedožene jejich nemoc?
Kolik lidí na světě ráno pustí kouhoutek, vyčistí si zuby, napije se, nasnídá se a vybere si jen podle sebe, co si dnes chce obléknout?
Kolik lidí na světě vůbec dokáže vstát z postele bez pomoci a pak vyrazit, kam jen se jim zachce?
…tak se mi zdá, že jsem měla den blbec, ale v životě jsem chytila asi ten největší jackpot. Měla bych zavolat našim, ať přestanou kupovat ty stírací losy, protože pravděpodobnost, že by se jim podařila taková výhra podruhé v životě, je téměř absurdní.
Markéta Viehmannová
