Doma mi dosloužila zářivka u linky. Tyto věci neřeším moc ráda, tak mám tendenci je odkládat tak dlouho, dokud mě nezačnou dostatečně prudit. Takže po 14 dnech jsem ji konečně vymontovala ze světla a po dalších 14 dnech, co vyzývavě ležela na stole, jsem se vydala do obchodu. A protože tomu rozumím jako „koza petrželi“, tak jsem si milou zářivku nesla s sebou, abych nekoupila špatně. Mám kousek od domu takový menší krámek s domácími potřebami, kde už mě několikrát překvapili, protože měli, co jsem jinde nemohla sehnat.

Na první dobrou jsem ji nikde neviděla, tak se ptám prodavačky, jestli tyto věci prodávají.  „Ukažte. Hm takový typ, no tu bychom mít měli. Jdu se podívat.“  Po chvíli hledání vzadu za prodejnou se smutně vrátí s tím, že bohužel nenašla. Ale hned začala vzpomínat, kde je nejbližší obchod, kde bych ji měla sehnat. Dala mi hned několik tipů včetně doporučení, kde si myslí, že bude největší šance ji sehnat.

„A jestli se s ní nechcete nosit, tak Vám napíšu na lísteček přesně typ, jakou máte chtít a můžete mi ji tady nechat, my už ji zlikvidujeme, co Vy na to?“ Kolegyně ještě přispěchala s dalším obchodem, co je kousek a mohla bych mít štěstí při shánění. „A abych nezapomněla chtějte obyčejnou, ne LED, ta by Vám tam nepasovala.“ Obě byly zlaté, tak jsem koupila do zásoby aspoň 2 úsporné žárovky, abych jejich ochotu nějak ocenila.

I když se mi moc nechtělo, tak jsem se přece jen do nejbližšího obchodu vypravila s vidinou, že to budu mít aspoň z krku. Ani v druhém obchodě, přesto, že to byla prodejna elektro jsem neuspěla. Znuděná prodavačka mě skoro odbyla, že takové zářivky nevedou.

Výsledek byl vlastně stejný, ale přístup diametrálně odlišný. Mrzí mě, že malé krámky jsou často vytlačovány řetězci. Ale ten první obchůdek mi ukázal cestu, jakou by mohly jít a přežít. Vždy cena hraje roli, ale naprosto vždy může být přebita přístupem prodejce. Laskavé srdce je konkurenční výhoda, kterou pokud máte, tak máte vše potřebné.

 

 

Šárka Sonnková