Tak jsem blb nebo ne?

Trávím svátky v malebných jižních Čechách, pohoda, klídek a vánoční návštěvy. U kávy a cukroví se bavím se dvěma sestrami. Jedna je doktorka, a tak se nám ani v tuto chvíli nevyhnulo všudypřítomné téma očkování.

„Já ale nikoho v ordinaci nepřemlouvám, vysvětlím a ať se každý rozhodne… A ty ses nechala naočkovat?“

„Jojo, já jsem v tom neměla úplně dilema, zároveň je mi celkem jedno, kdo to jak má, ale vadí mi, když na sebe ty lidi navzájem útočí.“

„No to mi povídej!“, ozve se druhá ze sester: „Já byla s kamarádkami z práce na obědě a obě se do mě pustily, že jsem ovce. Bylo to hrozně nepříjemné a upřímně, vůbec už nemám chuť je vidět.“

„No tak to se ti nedivím, ale víš co, je třeba to brát pozitivně, v téhle době se vlastně dá strašně rychle zjistit, kde je se chová jako blbec.“

Kolemjdoucí pan domácí se najednou na mě otočí a spustí: „Cože? Takže ty nejsi naočkovaná? Tak ty si se snad úplně zbláznila ne???“

Nejdřív sebou leknutím škubnu, pak mi dojde, co se děje, ale místo toho, abych se začala obhajovat, že naočkovaná jsem, ve mně převládne až divně klidná zvědavost, co se teď o sobě vše dozvím, a tak mlčím a koukám, jak pán rudne a pokračuje:

„No tak to je výborný, ale to jsou Ti Pražáci pitomí a teď ta blbost pražská už skočila i na tebe a ty to taháš sem k nám…!“

„Aha, tak ten blbec jsem očividně já, to jsem nevěděla, ale tak on si to o sobě asi nikdo nemyslí, navíc jsem asi dřív nebyla, nakazila jsem se až v Praze…hmmm.“

Nakonec to rázně utne jedna z dcer: „Ty prosím Tě táto, víš vůbec o čem jsme se bavily? Vždy jsi nic neslyšel a teď tady vyvádíš. Ona očkovaná je.“

„Aha, no tak to je v tom případě v pořádku.“, a odkráčí v klidu zase pryč.

Pořád mlčím a hlavou mi jede: „To je ale rychlovka, nejdřív jsem milá návštěva, pak jsem neočkovaný blázen, následně jsem blbec z Prahy a teď už jsem zase v pořádku. Člověk by ani neřekl, že se během jedné kávy může jeho osobnost takhle radikálně proměňovat, zvlášť když jen sedí a čumí 😊.“

Z přemýšlení mě vytrhne jedna ze sester, která s takovým plachým omluvným úsměvem říká: „Tak ale byla to zas taková hezká ukázka z praxe.“

 

A nezbývá než si do nového roku popřát hodně zdraví, spoustu lásky a hlavně porozumění 😊

 

 

Markéta Viehmannová

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *