Nebo také matka rychlosti, jak jsem měla tu čest se na vlastní kůži přesvědčit.
Lidé, kteří mě znají, by o mě asi řekli, že jsem nenapravitelný chaotik a zkáza všech rutinních záležitostí. A protože nenapravitelným může být jen ten, kdo se čas od času napravit pokouší, tak i já jsem stála před svým dalším pokusem.
Taková „drobnost“ jako je úklid. V mém podání standardně jednou v pátek odpoledne, podruhé část v sobotu ráno a část v neděli v podvečer, potřetí vůbec a zato tedy počtvrté 3x během dalšího týdne, když zbývá chvíle času… Každý týden, podtrženo sečteno, hodina a půl.
Takže tedy Markéto, každý týden, vždycky v pátek od 17:00 a ne, že budeš jednou začínat koupelnou, podruhé kuchyní a potřetí vysáváním, hezky přesně pokaždé stejně jedno za druhým. A tak taky bylo…
1., 2., 3. týden: Mám co dělat, abych to opravdu dodržela, protože se mi nechce.
4., 5., 6. týden: Popravdě už se mi moc nestává, že se mi nechce, je to takové automatické.
7., 8., 9. týden: Tak se mi zdá, že mi to jde nějak lépe od ruky, příště si to změřím.
- týden: Jsem na necelé hodině času… Divné, nevynechala jsem něco? Neflákám to? Ne, dokonce jsem udělala i pár drobností navíc.
A tak si říkám: „Tyjo, kdybych byť jen u třetiny činností, které přes týden dělám, stáhla rutinou 25 % času dolů, tak kolik by to bylo?“
Rychlý propočet a vyvalené bulvy…bylo by to asi 7 hodin nebo třeba:
… hodina spánku každý den navíc
… 3 x týdně v bazénu
… každý týden jeden pracovní den na nové/zajímavé projekty
… 2 dny volna každý měsíc k dobru, třeba na výlety
No musím říct, že nenapravitelný chaotik a zkáza všech rutinních záležitostí bude mít teď při uklízení dost o čem přemýšlet! 😊
Markéta Viehmannová
