Někdy člověk přemýšlí, co mu chybí. A někdy to i cítí. A někdy to dokonce ví. A často nám chybí zájem druhého, něha. Vlastně lásky je málokdy dost😊Proto tak rádi koukáme na pohádky.

Nedávno jsem potkala muže. Byl milý, pozorný, zajímal se. Nebo…jak to nazvat…říkal mi, co má dělat silný muž. Dával mi svoji pozornost a používal krásná slova.

„Víte, jen slabí muži neumí naslouchat ženě…jen slabí muži nesnesou názor ženy…“

Znělo to krásně. Už ta pozornost, koncentrovaná pozornost je příjemná, máme jí od druhých často málo.

A pak se zjevil jiný muž. Pozornost mi taky dával a pak stál, ptal se nebo odpovídal. Až po chvíli mi došlo, že vlastně dělal to, co ten druhý jen popisoval. Jen konal….konáním bez záměru, ve kterém je věčnost.

A pak potkám kamarádku, která řekne: „Znáš to, chlap je chlap,“ dosedne a objedná si gin s tonikem. Co mi tím chce říci vlastně nevím.

Ale určitě je chlap a CHLAP😊

 

 

Irena Vrbová