Search

Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky

…řekl Herakleitos. Byly doby, kdy jsem tento citát používala, když jsem se někam nechtěla vracet. Když mi bývalý zaměstnavatel nabídl znovu práci u něj, když mě bývalá láska znovu oslovila po pár letech, abychom se to zkusili znovu tam, kde jsme tehdy skončili… A asi i tak je tento citát myšlen.

Letošní koronavirová krize mi ukázala jiný pohled na něj. Mnoho lidí nakonec došlo ke konstatování: „Vše se vrátí tam, kde to bylo, nic se nezmění.“

No, ale je tohle vůbec možné? Nebo dotyční nezaznamenali odstín jejich změny?

To není jak „hup na krávu a je tele“, říká zase moje blízká kamarádka. A ano, taková změna to nebyla, abychom si všimli, pokud si všímat neumíme. Umění VŠIMNOUT SI malinkatých změn u sebe je umění hodné malby, kterou vytvořil Michelangelo v Sixtinské kapli. Člověk tam stojí, kouká a ta komplexnost všech čar jeho štětcem dává neskutečný pocit krásy.

I během korona dnů proběhlo pár máchnutí štětcem, které tvoří kroky na mé cestě. A já bych z ní chtěla mít na konci života stejný pocit jako v Sixtinské kapli.

Změnilo se… hodně… v nás…. nehledejte změny v okolí, hledejte v sobě…

Začnete nalézat a postupně vidět zajímavé drobnosti a třeba vám změní život…

 

 

Irena Vrbová

 

Sdílejte

Další příspěvky

Co sám sobě přát?

Narodila jsem se s přeskáčema na nohách a v 7letech jsem si na vleku POMA všimla trenéra lyžování. Propojila jsem to se

Dnešek není zítřek

Co bylo včera jinak než dnes? Jeden by možná řekl, že nic, že z jednoho dne na druhý se věci

V čem je ten problém?

„Já nechápu, v čem pořád vidíš problém,“ přišlo mi do zprávy tři dny před jedním velkým setkáním, které jsem pomáhala organizovat.