Na co má člověk čekat pro blaho ze smutku svého i jiných.

 

Moudro člověka se vytrácí. Společnost mu nastolila stopu.

 

Stopař teď bloudí v nevědomí svého života, tápe, nepoznává otisky vtisknuté do doby poznání, ztrácí se v minulosti, kde jednodušší vše bylo.

 

Otisk zanechala zvěř, kterou mohl stopovat a naplnit tak svá obydlí, sny, i rodinu….

 

Dnes?

 

Otisk zanechává jen rychlá doba, kde prašná cesta ztrácí svou cenu.

 

 

 

Julie Vokůrková