Kolik je mi let…?
Tak málo, abych nepřestávala si hrát
Tak moc, abych se dokázala moudře smát
Tak málo, abych nepřestala lidem věřiti
Tak moc, abych uměla i velký hřích odpustiti
Tak málo, abych vnímala srdce svého hlas
Tak moc, abych dokázala milovat všechny z vás
A co je mezi tím? No přece život sám. Živote dej mi tolik bolesti, slz, strachu, vzteku, odvahy, smutku, abych mohla přejít most z jednoho břehu na druhý. Jsem na cestě…jednoho života…
Irena Vrbová
Po 4 letech, kdy jsem maratony a vůbec delší běhy pověsila na hřebík, mě nějak začala svrbět moje běžecká vášeň.
Každý z nás si pamatuje svou první práci. Nervozita před prvním setkáním. Pocit jako kdyby nám v břiše dupalo stádo slonů. Snaha
Moje babička pekla neskutečné koláče. Byl v nich tvaroh a různá ovoce, jednou meruňky, jindy rybíz, jindy borůvky. A nejlepší byly
Nevím, zda se mi to zdá nebo už slovo a podpis nemá takovou váhu jako dřív? Kam se podělo to