Mám nový batoh ze sportovní prodejny mezinárodní velikosti. Po týdnu nošení se mi roztrhl. A tak si zaběhnu na prodejnu:
Prodavač: „Chcete ho vyměnit?“
Já: „Ano, super.“
P: Dobře, přijde vám sms, jak to proběhne.
Ubíhá 6 týdnů, sms nikde, tak tam znovu zajdu:
P: „Vám nepřišla sms?“
J: „Ne.“
P: „No, my vám ho nevyměníme, ale dáme vám poukaz! Pecka, ne?“
J: „Aha, takže vy mi dáte poukaz a já si za ten poukaz znovu koupím stejný batoh? Není to zbytečně složité?“
P: „Ne, to je náš obvyklý postup.“
Objednávám tedy znovu stejný batoh. Sms tentokrát přijde. Vracím se znovu do prodejny:
P: „Jejku, mně ten poukaz nejde načíst na pokladnu. Počkejte zavolám na support. Hmm, nikdo to nebere, asi tam o víkendu nikdo není. Přijďte v týdnu, jo?“
Blik, podobná příhoda rok stará. Urvala se mi podrážka od pohorek, které jsem koupila v malinké prodejně jednoho horského nadšence.
P: „Ajaj, mám pro vás tyto možnosti. Opravíme vám to a dáme vám 20% slevu na jednorázový prodej u nás plus prodloužíme záruku. Nebo vám je vyměníme.
J: „A mohla bych si za tu vybrat něco úplně jiného?“
P: „Jasně, že jo, Nemám s tím problém.“
Odcházím po 20minutách.
Strnulost systému bere lidskou přirozenost. Nebo ne? A když nejste účastník, tak první příhoda je dokonce vtipná…když jste účastník je tristní…
Irena Vrbová
