Mám nový batoh ze sportovní prodejny mezinárodní velikosti. Po týdnu nošení se mi roztrhl. A tak si zaběhnu na prodejnu:

Prodavač: „Chcete ho vyměnit?“

Já: „Ano, super.“

P: Dobře, přijde vám sms, jak to proběhne.

Ubíhá 6 týdnů, sms nikde, tak tam znovu zajdu:

P: „Vám nepřišla sms?“

J: „Ne.“

P: „No, my vám ho nevyměníme, ale dáme vám poukaz! Pecka, ne?“

J: „Aha, takže vy mi dáte poukaz a já si za ten poukaz znovu koupím stejný batoh? Není to zbytečně složité?“

P: „Ne, to je náš obvyklý postup.“

Objednávám tedy znovu stejný batoh. Sms tentokrát přijde. Vracím se znovu do prodejny:

P: „Jejku, mně ten poukaz nejde načíst na pokladnu. Počkejte zavolám na support. Hmm, nikdo to nebere, asi tam o víkendu nikdo není. Přijďte v týdnu, jo?“

Blik, podobná příhoda rok stará. Urvala se mi podrážka od pohorek, které jsem koupila v malinké prodejně jednoho horského nadšence.

P: „Ajaj, mám pro vás tyto možnosti. Opravíme vám to a dáme vám 20% slevu na jednorázový prodej u nás plus prodloužíme záruku. Nebo vám je vyměníme.

J: „A mohla bych si za tu vybrat něco úplně jiného?“

P: „Jasně, že jo, Nemám s tím problém.“

Odcházím po 20minutách.

Strnulost systému bere lidskou přirozenost. Nebo ne?  A když nejste účastník, tak první příhoda je dokonce vtipná…když jste účastník je tristní…

 

 

Irena Vrbová