Pracovala jsem ve velké společnosti jako obchodní zástupce. Nastoupila jsem k manažerovi, který měl na starosti prodej levnějšího volání na pevných linkách pro firemní zákazníky. Byl to produkt, který už byl téměř neprodejný. Měl za úkol získat určitý počet klientů dříve, než by se firma měla prodat. Pamatuji si, jak za mnou tenkrát přišel a říká mi: „Markéto, jestli chceš, můžeš jít dělat pod jiného manažera, kde budeš mít lehčí produkt a rychlejší kariérní růst. U mě teď asi rok nebude možný postup, nebudeme moci otvírat filiálky. Nemůžu tě brzdit, ale na druhou stranu, tady se hodně naučíš a zvládnou to jen ti silní.“
Zůstala jsem. Nemohla jsem odejít od člověka, který mě vše naučil, jen proto, abych si ulehčila práci a vydělala více peněz. Taky jsem chtěla dokázat být tou silnou.
Pamatuji si, že k nám nastoupila holčina. Nešlo jí to, nepodařilo se prodat jedinou smlouvu. Odešla prodávat lehčí produkt a za půl roku otevírala svou filiálku. To bylo k vzteku!
Zanedlouho ale lehký produkt skončil a s ním i tihle manažeři-rychlokvašky. A já jsem na neprodejném produktu postavila tým a udělala produkci, díky které jsem se stala asistentkou manažera. Ano, stálo mě to hodně dřiny a potu. Pracovala jsem na své kariéře, ale hlavně jsem si vybudovala úžasný pracovní vztah založený na důvěře, s pevnými, loajálními základy.
Bůh nám vložil do srdce touhu po věčnosti. Kdo riskuje život pro druhé, vždy jej znovu nalezne. Lidé, kteří kalkulují si myslí, že mnohé získají. Ano, získají materiální hodnoty. Na život věčný ale odcházejí všichni nazí a jaké pak po nich asi zůstanou vzpomínky? Vůbec si neuvědomují, že kalkulem o mnohé, podstatné přicházejí.
Markéta Provázková
