Na čem záleží, že se z nejasného „chtěla bych“ stává tohle „opravdu chci“ a nakonec „tohle mám“?
„Chtěla bych být lepší v práci, ale…“
„Chtěla bych cestovat, ale…
„Chtěla bych přestat kouřit, ale…
„Chtěla bych mít ve firmě kvalitnější lidi, ale…“
Snad nejsem úplně mimo, když se domnívám, že každý máme svoje „chtěla bych/ chtěl bych…“ možná i řadu takových. Některá se nám daří naplňovat, jiná ne. Hlavní hybnou silou k jakékoli změně je naše motivace. Motivace vycházející buď z vnitřních nebo vnějších pohnutek a podnětů. Startuje náš motor, který nás žene k naplnění našich snů a cílů. Motivace nám dává odpověď na to, proč tohle dělám a zároveň určuje, jak dlouho vydrží náš motor běžet.
Pokud něco opravdu chci srdcem, dává mi to mnohem větší víru, sílu, odvahu a vytrvalost dělat kroky, které mě k cíli dříve nebo později dovedou, i když to není vždy jednoduché. Pokud náš cíl určuje místo srdce „jen“ rozum, naši rodiče, šéf nebo kdokoli další, náš motor často dříve nebo později vychladne. Možná se nám i cíle podaří dosáhnout, ale nakonec z něj nemáme možná ani radost.
Jenže ne vždy bývá jednoduché to od sebe odlišit. Čím lépe poznáváme sami sebe a volání našeho srdce, tím více cílů se nám podaří dosáhnout a náš život bude naplněnější. Je to často dobrodružná, nelehká, ale i krásná cesta, na kterou se stojí za to vydat.
Šárka Sonnková
