Vztah beze slov

Věci se stávají. Tohle se stalo v únoru 2018. Tehdy se zrodil můj jediný vztah beze slov.

Setkaly jsme se tehdy náhodně, i když za tou náhodou stojí v pozadí moje kamarádka. Když jsem se na ni poprvé podívala, cítila jsem staletí za námi. Proč? Kdy? Nač?

Nemělo smysl se na něco ptát. Některé otázky v životě nemají odpovědi. A kam by mě vůbec domnělé odpovědi zavedly…? Nevím.

Čas s ní byl tady a teď. Tak silné pouto a přátelství po prvním setkání. Každé setkání bylo takové. I když jich nebylo/není moc. Každé setkání vyplnila energie na přežití dalších týdnů, let. A přišla slova.

Jako bychom měly každá vysílačku a každá jinou frekvenci. Nešlo to.

Duše splynuly, srdce splynula, emoce splynuly…slova se neprotnula…

Jakou mají důležitost? Jak moc je potřebuji? Dokážu žít vztah beze slov…?

Co existuje beze slov, existuje v tichosti v nás bez ohledu na místo, kde právě jsme…

 

 

Irena Vrbová

 

 

Sdílejte

Další příspěvky

Draze vykoupená zkušenost

Stalo se to v roce 1998. Jela jsem tenkrát napříč střední Amerikou, start a konec byl v Mexiku, cesta trvala celé léto.

Jak si najít práci?

Když jsem byla malá chtěla jsem být zvěrolékař. Později lékař a jako teenager plastický chirurg. Myslím, že to mělo velký

Máma

Máma je jen jedna. Můžeme vyměnit manžela/manželku, kamaráda, možná i tátu…?! Nevím. Máma je jedna, možná proto, že vdechla do