Search

Kde se bere ateismus a kde láska

Domluvila jsem se s kamarádkou, která bydlí 200 km ode mě, že dojedu na večer a přespím. Je to taková moje láska, rozdala by se pro všechny, hlavně pro rodinu.

A tak sedíme, smějeme se, večeříme, pijeme, koupeme se v bazénu. Nicméně když si sundávám plavky a zrovna jsem zcela nahá, houkne na mě: „Schovej se!“

Leknu se, vyběhnu jak střela do prvního patra, ufff…z toho budu mít opar 😊

Za chvíli slyším, že přišla tchýně. Naštěstí je silná astmatička, tak se prozradí na dálku a to asi zachránilo, že mě neviděla tak, jak bývám jen doma…v sauně…na nuda pláži…před nejbližšími. Zvonek tchýně nepoužívá, branku taky ne, myslím, že ve svém věku by asi i přes plot uměla skočit😊 Že se blíží a vůbec jde nehlásí…

Za chvíli mě kamarádka najde: „Promiň, už je pryč, chtěla se jen na něco zeptat…“

„Ty vado, ty nemáš zvonek, plot, já nevím…branku?“

„Ale máme, vždyť jsi ji viděla u domu, ne? Nechceš mi říct, že jsi dostupná vždy a pro všechny?“

No nic ze šoku mě dostala sklenice vína😊 Druhý den si voláme, dojede před svůj dům a povídá:

„Irenko, musím tě típnout, je tu moje mamka.“ 😊

Bůh či porod či „něco podobného“ nám na počátku života vložil do srdcí lásku. Říká se, ale já tomu zase tolik nevěřím, že jsme nejvíc ateistický národ v Evropě…

Je asi méně důležité, kolik lásky dáme ven, ale spíš kolik si chráníme uvnitř…a pak dávání ven je i snazší, je prostě kde brát ….

 

 

Irena Vrbová

 

 

Sdílejte

Další příspěvky

Moje první práce

Každý z nás si pamatuje svou první práci. Nervozita před prvním setkáním. Pocit jako kdyby nám v břiše dupalo stádo slonů. Snaha

Vdolky a jejich okraje

Moje babička pekla neskutečné koláče. Byl v nich tvaroh a různá ovoce, jednou meruňky, jindy rybíz, jindy borůvky. A nejlepší byly

Slovo chlapa

Nevím, zda se mi to zdá nebo už slovo a podpis nemá takovou váhu jako dřív? Kam se podělo to

Firma roku

Jako sportovec jsem vždy chtěla vyhrát medaili, nakonec mi jich doma ve skříni leží hodně za běh.  Ale upřímně, všechny,