Mám ráda jednu větší horskou chatu. Jako dítě jsme na ni jezdívali s rodinou a nějak jsem k ní citově přilnula. Po mnoha a mnoha letech se tam vracím a nějak to není ono. Něco je jinak. Po dalších letech se tam znovu vracím, dokonce na dvě noci. Po příchodu si dám pivko. U večeře vínko, a na dobrou noc ještě něco na spaní. Paní majitelka na mě mrkne a říká:

„Zítra mi ukážete občanku jo? Nějak nevím, zda ten trojboj není pro starší😊“

Podnikatel umí své klienty rozesmát a pohladit zároveň  

Po roce mi to nedá a dané podnikatelce píšu: „Jak se vám jako ženě stalo, že provozujete tak velký komplex v tak zapadlém místě?“

„Švagr si to vzal před pár lety a chtěl mít zaměstnance a vydělat tu balík. Ale po třech letech zjistil, že nemůže podnikat, je na to moc líný. Pustil to tady a já si to vzala na sebe.“

Podnikatel je největší dříč na firmě, pokud ne celý život, tak rozhodně jeho značnou část

V létě tam jedu, tentokrát na týden. Obsluha, jídlo, vše je neskutečné. Je mi tam tak dobře, že nechávám za celý týden tisíc korun dýško. Za chvíli majitelka přijde k mému stolu: „To nejde, tolik si nemohu vzít, je to moc.“

Bojuji, nechci si vzít peníze zpět a nakonec vyhrávám.

Dodává: „Víte, jak je těžké vydělat peníze?“

„Vím, protože taky podnikám…“

Podnikatel ví, jaká je hodnota peněz

Sbalím batoh a odcházím. Ještě se 3x otočím, dokud chata nezmizí za horizontem.

Je těžké opustit toho, kdo do své práce dává tolik srdce. Vrátím se ještě mockrát, byť všechny stezky v blízkosti chaty mám už dávno prochozené…za  PANÍ PODNITELKOU

A jak takovým podnikatelem zůstat navždy? Znát smysl svého konání. A nejlépe ještě jiný než „jen“ vydělat peníze. 

Není důležité, jak to dopadne, ale zda to má smysl (Václav Havel)

 

 

Irena Vrbová