„Já, když nevím, kam dřív skočit a mám toho prostě víc, než dokážu zvládnout, tak si sednu a koukám na televizi…“
Úžasná věta jedné naší klientky 😊 Proč úžasná, když vlastně nedává smysl v dané situaci?
My jako lidské bytosti máme neuvěřitelný talent se zabavit, stále vymýšlet další a další věci, které bychom chtěli a potom také které bychom měli dělat, udělat, zvládnout… Takto se v naší hlavě tvoří občas až nekončící seznam věcí k vykonání a k talentům se pak přidává ještě jeden jedinečný pro náš druh – zahltit se. Zahltit se činnostmi samotnými, ale také tím, že máme strach či zlost, že to nejde podle plánů, tedy zaplavit se emocemi.
Rok 2020 byl v tomto jedinečný, řada našich plánů „zkrachovala“ a najednou se v našem pomyslném diáři objevilo tu či tam, na kratší či na delší dobu prázdno… Sama jsem to zažila v práci. Ze dne na den jsme nemohli dělat nic a mozek nabíhal na plné obrátky, aby vymyslel nový seznam činností, které je třeba udělat v tuto chvíli. Bojovala jsem s tím pocitem několik dní, než jsem si dovolila nedělat nic… A co přišlo? Úleva, důvěra, že vše dobře dopadne a „prázdný nepopsaný list“.
A úžasné je právě toto nepopsané plátno. Když se podaří dát pryč vše, zůstane volná plocha a na ní…postupně…přibude právě jen to, co je opravdu důležité. A tak ne, že by člověk zůstal v nečinnosti na věky věků, ale odejde „balast“ a zbývá čas a energie se věnovat tomu, co má právě největší váhu.
A tak v tomto období nadcházejících svátků přeji nám všem bílá plátna, na kterých bude místo na to, co je pro nás nejdůležitější.
Markéta Viehmannová
