Peníze jsou zvláštní věc, vše se kolem nich točí, zdá se. V lidech vyvolávají silné pocity až by se zdálo, že jim dokonce vládnout. Přitom je to paradoxně jedna z mála věcí na světě, která je absolutně neutrální. Vznikla za jediným účelem – jednoduchý převodník hodnot. Abychom při směnném obchodě nemuseli slepici rozdělovat na osminy, když potřebujeme 5 hřebíků a oběhnout pak celou vesnici, než za pařát u jiného souseda získáme to, co chce zrovna kovář. Prostě jen takové plíšky a papírky, které se dají dobře počítat.
A tak šel čas a z něčeho, co mělo převádět hodnoty se stala hodnota sama o sobě. A nejen tak ledajaká, taková, která nás napadne často jako první a stíní nám ve výhledu těm ostatním.
„Víš, já to tady počítám a už jsem na prášek, já prostě tolik asi nevydělám tak rychle, abych tu rekonstrukci dokončila. Kde vzít ty peníze navíc?,“ svěřuji se kamarádce s kalkulačkou místo hlavy.
„Zkus nad tím přemýšlet jinak, jsou i jiné zdroje, nemusí to být jen peníze ve výplatě, ta hodnota k tobě může přijít i jinou cestou a pomoct Ti, a i když to nejsou peníze, neznamená to, že se to nepočítá a že jsi tu hodnotu nevytvořila.“
A tak si příští dva měsíce všímám…
- Finančního poradce, který mi zařídil snížení splátky hypotéky
- Pána, který mi dal slevu v půjčovně, protože jsem mu pomohla tlumočit
- Ex přítele, který se nabídl, že mi upraví a nainstaluje kuchyňskou linku
- Úřednice, která mi smazala pokutu, protože jsem se nebála zeptat
- Kamarádky, co mi nabídla vybavení, které už nebude potřebovat…
A bylo toho mnohem více. Sice to nebyly peníze, které bych vydělala a přistály mi na účtu, abych je mohla spočítat. Ale byla to řada hodnotných věcí, které ke mně přišly. Ale ne náhodou, vlastně jsem si je vydělala také.
- Tím, jak umím odhadnout, komu svěřit důvěru
- Tím, že když můžu, jsem připravená pomoci
- Tím, že nezahazuji vztahy i když projdeme něčím těžkým
- Tím, že se nebojím zkusit věci, kterých se bojím
- Tím, jak se chovám ke svým kamarádům
Najednou jsou peníze zase jen převodníkem a ukazuje se, že hodnoty za nimi tam pořád ještě jsou, jen je nepřestávat vidět.
Markéta Viehmannová



